.

Mikael Agricola - ,,Muž úsvitu" - aneb začátky finštiny tak, jak ji známe...

23. srpna 2008 v 14:10 | Arianne Oceansoul |  Nejkrásnější Finlandia
Původně jsem chtěla zveřejnit tesknou povídku o oceánu, ale blog se se mnou nekamarádí. Tak snad se na chvíli začtete do tohoto článku.

"Žádná jiná kniha neměla tak hluboký a komplexní vliv na finskou kulturu, hodnoty a způsob myšlení jako Bible." (Biblia 350 - Finská Bible a kultura)

MÁTE Bibli ve svém rodném jazyce? Velmi pravděpodobně ano. Vždyť Bible - celá nebo její části - je dostupná ve více než 2 000 jazycích. Není to žádná náhoda. V průběhu dějin mnoho mužů i žen houževnatě pracovalo na překládání Bible do místních jazyků, a to i navzdory velkým překážkám. Jedním z takových překladatelů byl Mikael Agricola.

Tento učenec si dal za cíl přeložit Bibli do finštiny. Jeho dílo se stalo základem finské kultury, jak ji známe dnes. Není tedy divu, že se mu říká "muž úsvitu".

Mikael Agricola se narodil kolem roku 1510 ve vesničce Torsby v jižním Finsku. Jeho otec vlastnil zemědělský statek, a proto Mikael dostal příjmení Agricola, což latinsky znamená rolník. Vzhledem k tomu, že Mikael vyrůstal v oblasti, kde se mluvilo dvěma jazyky, pravděpodobně uměl jak švédsky, tak finsky. Na škole ve Vyborgu rozšířil své jazykové znalosti o latinu. Později se přestěhoval do města Turku, jež v té době bylo správním střediskem Finska. Zde pracoval jako sekretář Martina Skytteho, který byl ve Finsku katolickým biskupem.

Náboženství a politika v tehdejší době

V tomto období Agricolova života byla Skandinávie zmítána nepokoji. Švédsko se snažilo odtrhnout od Kalmarské unie, kterou tvořily skandinávské země. V roce 1523 se švédským králem stal Gustav. To mělo silný dopad na Finsko, jež tehdy bylo švédskou provincií.

Nový král chtěl upevnit svou moc. Aby tohoto cíle dosáhl, přijal reformaci, která se v té době šířila severní Evropou. A tak místo katolického náboženství zavedl luteránské, což mu umožnilo zpřetrhat vazby s Vatikánem, oslabit autoritu katolických biskupů a získat bohatství, které tato církev vlastnila. Až dodnes jsou obyvatelé Švédska i Finska převážně luteráni.

Jedním z hlavních cílů protestantismu bylo konat bohoslužby v jazyce, kterým se tehdy běžně mluvilo, a ne v latině. To byl důvod, proč v roce 1526 vyšla ve švédštině Křesťanská řecká písma neboli "Nový zákon". Ve Finsku však byl vliv protestantismu výrazně slabší, takže o překlad Bible do finštiny nebyl velký zájem. Proč?

Byla to 'těžká a úmorná' práce

Hlavním důvodem bylo to, že ve finštině neexistovaly prakticky žádné písemnosti. Do poloviny 16. století bylo v tomto jazyce napsáno jen několik modliteb. K tomu, aby Svatá Písma mohla být přeložena do finštiny, tedy bylo nutné nejen vytvořit psanou formu mnoha slov, ale také vymyslet zcela nová slova a slovní obraty. A to vše bez pomoci jazykových učebnic! Agricola se však tohoto úkolu chopil.

Martin Skytte, který byl ve Finsku katolickým biskupem, poslal Agricolu v roce 1536 do Wittenbergu v Německu, aby tam pokračoval ve studiu jazyků a teologie. Právě v tomto městě před dvaceti lety Luther údajně přibil na dveře hradního kostela svých slavných 95 tezí.

Ve Wittenbergu se Agricola věnoval nejen studiu, ale začal také s monumentálním úkolem - s překladem Bible do finštiny. V roce 1537 napsal v dopise švédskému králi tato slova: "Jelikož Bůh studia má vede, budu v již započatém překladu Nového zákona do jazyka lidu finského dále pokračovati." Když se Agricola vrátil do Finska, stal se ředitelem školy a nadále se věnoval překladatelské práci.

Překládání Bible bylo pro Agricolu stejně náročné jako pro ostatní překladatele, kteří vytvářeli první překlad Bible do svého jazyka. Dokonce i Luther prohlásil: "Jak těžké a úmorné jest nutit hebrejské pisatele německy mluviti!" Je sice pravda, že Agricola se již mohl opírat i o jiné překlady, ale největší překážkou, kterou musel překonat, byla finština. V psané formě totiž neexistovalo prakticky nic.

Agricolovo úsilí by se dalo přirovnat ke stavbě domu bez jakéhokoli architektonického plánu. Agricola k tomu měl jen velmi skrovný a nesourodý materiál. Jak si s tím poradil? Začal tím, že z různých finských dialektů vybíral jednotlivá slova a foneticky je zapisoval. Právě Agricola zřejmě vytvořil finský ekvivalent slova "vláda", "pokrytec", "rukopis", "armáda", "vzor" a "písař". Vytvářel také slova složená i odvozená, a některá si dokonce vypůjčil z jiných jazyků, a to zvláště ze švédštiny. Patří k nim například výrazy enkeli (anděl), historia (historie), lamppu (lampa), marttyyri (mučedník) a palmu (palma).

Boží slovo promlouvá k místním lidem

Nakonec byla v roce 1548 vydána první část Agricolova překladu, a to Se Wsi Testamenti (Nový zákon). Někteří lidé se domnívají, že Agricola dokončil překlad už o pět let dříve, ale nemohl jej vydat, protože neměl dostatek peněz. Pravděpodobně totiž financoval velkou část tisku z vlastní kapsy.

O tři roky později Agricola vydal Dauidin Psaltari (Žalmy). S překladem této části Písma mu zřejmě pomáhali kolegové. Agricola také začal s překladem některých knih Mojžíšových a Proroků.

Agricola byl pokorný člověk a uznával svá omezení. S upřímností napsal: "Kéž každý křesťan či zbožný člověk neb kterýkoli čtenář Svaté knihy se nehněvá, pakliže v tomto překladu nezkušence nalezne cosi nesprávného, podivného či ohavného neb bude-li cosi řečeno způsobem neobvyklým." Přes všechny nedostatky, které se snad v Agricolově překladu vyskytly, byla horlivost, s jakou se tento muž snažil zpřístupnit Bibli prostým lidem, opravdu chvályhodná.

Agricolův odkaz pro další generace

Začátkem roku 1557 byl Agricola, který tehdy byl luterán a sloužil jako biskup v Turku, vybrán do delegace, která měla jít do Moskvy, aby tam vyřešila neshody týkající se hranice mezi Švédskem a Ruskem. Mise byla úspěšná. Na zpáteční cestě však Agricola v důsledku náročných podmínek nečekaně onemocněl. Zemřel cestou domů ve věku asi 47 let.

Během svého poměrně krátkého života napsal pouze deset publikací ve finštině, které mají dohromady asi 2 400 stránek. Mnozí lidé jsou nicméně přesvědčeni, že tento "muž úsvitu" položil základ finské kultury. Finský lid i jeho jazyk dosáhly od té doby velkého pokroku na poli umění a vědy.

Důležitější však je, že Mikael Agricola započal jiný druh úsvitu - přispěl totiž k tomu, aby finsky mluvícím lidem jasněji svítilo světlo Božího slova. Tento fakt je shrnut v pamětní básni, jež o něm byla posmrtně napsána v latině: "Neodkázal nám něco obyčejného. Odkazem je jeho dílo - překlad svatých knih do finštiny -, a toto dílo si opravdu zaslouží chválu."


Finská Bible

První úplná finská Bible, jež byla z velké části založena na díle Mikaela Agricoly, vyšla v roce 1642. Časem se stala oficiální Biblí finské luteránské církve. Za celá léta bylo v tomto textu provedeno jen velmi málo oprav, takže se prakticky nezměněn zachoval až do roku 1938. Poslední revize proběhla v roce 1992.

Jedinou další úplnou Biblí ve finštině je Svaté Písmo - Překlad nového světa, kterou v roce 1995 vydali svědkové Jehovovi. Překlad Křesťanských řeckých písem vydali již o dvacet let dříve, tedy v roce 1975. Svaté Písmo - Překlad nového světa velmi věrně odpovídá původnímu textu. Do dnešní doby vyšlo v nákladu 130 000 000 výtisků.
- Z časopisu Probuďte se - 1/2006 -
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama