.

Nejlepší den mého života...

31. ledna 2009 v 19:28 | Arianne Meri Oceansoul |  Můj život
...to byl včerejšek.
Byly prázdniny a já vstala v 7 ráno. K totálnímu probuzení přispěla nejen energická hudba skupin Stratovarius a HammerFall, ale také vědomí, že jsem se tohohle dne prostě dočkala...konečně. Protože já měla uplynulý týden pěkně pocuchaný - v pondělí jsem měla úterý, v úterý zase středu apod. Jen v pátek jsem měla stále se stupňující trému...
Ačkoli jel vlak v 9:54, já byla na zastávce o přinejmenším 20 minut dřív, protože bych nesnesla pomyšlení na to, že by mi ten vlak prostě ujel. Slyšela jsem ho houkat za dvěmi zatáčkami a už jsem polohlasem nadávala, jak jsem byla na nervy =)
Honem do vlaku. Přes uličku seděl náš fyzikář a já si s nepředstíraným zaujetím četla sbírku Jáma a Kyvadlo - povídku Muž davu. Poe je machr.
A tak se vlak blížil do konečné stanice - Turnova. Vypadla jsem z vagónu (nevykládat doslova), lehký batoh v ruce, nedočkavý výraz ve tváři a hlavně děsivou trému, jako kdyby mě za rohem měla překvapit třeba celá Nightwish.
Stalo se však něco lepšího.
Prošla jsem průchodem a s nezvyklou obezřetností sledovala projíždějící autobus a všechny, kdo z něj vystupovali. Pak přijel druhý autobus s nápisem ,,Praha - Harrachov" a já úplně přimrzla na místě, protože jsem přes všechny snahy o uklidnění měla pocit, že mi narostou křídla.
I když se mi to zdálo jako celá věčnost, uplynula jen malá chvilka do okamžiku, kdy jsem viděla tak dlouho a vytrvale očekávanou osůbku, jak střídavě sleduje mobil a okolí - nikdo jiný než mun sisko Ina =)
,,Mun sisko!" ,,Terve!" Kdyby nás tak slyšeli nějací Suomalaiset =)
Daly jsme se do povídání, jako kdybysme se znaly odjakživa. No co, vždyť jsme sestry =) Počkaly jsme si na zpáteční vlak a ještě pořád jsem měla ten neodbytný pocit, že se mi to všechno zdá a o to horší bude probuzení...
Po procházce mojí tichou vesničkou na konci světa jsme byly konečně doma. Zapnout počítač, vymyslet a zkonzumovat svačinu a především hodně moc kecat - to jsme docela dobře stihly ještě před příchodem äiti. To už jsme byly u kláves a z pokoje byly slyšet samé krásné melodie.
Klávesy, duety a tria s nightwishní hudbou, opět klávesy a ještě jednou klávesy. Ten čas se ani nedal trávit lépe.
Ve veřejnějších prostorách mého nevelkého domku jsme trávily jen čas oběda, večeři a po ní sledování televize. Sen ještě neskončil a já už skoro usínala u obrazovky :D

Mám pocit, že se mi ještě nestalo, abych mohla o nějakém prožitém dni říct, že v něm opravdu nebyl jediný temný okamžik, chvíle smutku nebo snad deprese. Já i Ina jsme byly už řádně unavené, ale probudily jsme se současně (to je u mně zázrak, když mám ve zvyku vstávat na oběd :D) a honem ke klávesám. Dokonce k oboum klávesám, protože jsem ještě vytáhla ty staré klapky zpod postele, abysme si mohly dát začátek písně Eternal jako duet.

Dnešek byl už ale takové pomalé probouzení se z milosrdného snu. U přenádherné - a opravdu melodicky dokonalé - In My Mind se mi začal lít z očí oceán při sebemenším pomyšlení, že se to všechno zase rozplyne a já zůstanu v prázdném pokoji s klávesami, na které stejně neumím hrát ani tak dobře, abych si zopakovala melodie předešlého dne.
A největší procitnutí přišlo ve chvíli, kdy jsem sama stála na nástupišti odlehlé vlakové zastávky a sledovala odjíždějící vlak, jako bych ho chtěla zarazit a vrátit zpátky... perkele.

Jsem neskutečně ráda za to, že tě mám, mun sisko... protože neznám člověka, se kterým by mi bylo líp, navíc když je to moje šikovná zpěvačka. =)
Možná si někdo přečte tenhle článek a nepochopí, proč tady píšu takové (ne)zajímavosti z mého věčně zasněného života. Ale já píšu proto, že teď jsem smutná, protože kdovíjak dlouhá doba uplyne do dne, kdy se znovu uvidíme, a protože jsem neskutečně šťastná, že jsme se doopravdy setkaly a že znám tak úžasnou bytost...;)
A málem bych zapomněla poděkovat druhé sisko Rózi, protože nebýt jí, kdo ví, jestli bychom se vůbec znaly?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lykao Lykao | Web | 31. ledna 2009 v 23:40 | Reagovat

Chápu... Je mi smutno s tebou... Možná se do lidí které mám ráda moc vžívám... A asi (určitě) vám závidím... Jak moc bych vás obě chtěla vidět...

2 Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ | Web | 1. února 2009 v 16:25 | Reagovat

ooo mun sisko... nesedět ve křesle vedle mě äiti tak se ty slzy ani nesnažím skrýt...

ty dva dny pro mě strašně moc znamenaly. Bylo mi strašně zvláštně, když jsem u těch kláves stála a hrála klavírní část IMM a viděla tě, jak tam sedíš a pláčeš... věděla jsem, že prostě bych chtěla něco změnit právě v tu chvíli, dokázat to, co chceme společně (srub... víš o čem mluvím) a být prostě s tebou.. Protože teď se mi neskutečně stýská a u psaní tohohle komentáře se mi chce opět příšerně brečet... Já osobně jsem taky strašně moc ráda, že tě mám.. A jsem ráda za to, že i přes ten jeden rozhovor s äiti, co si mi posílala, když měla pochyby o tom, kdo jsem pronesla větu "děkuji, že nejsi úchylák" (tiedämme :D:D ) a že jsme si i těch neskutečně krátkých 27, 5 hodiny užily a bylo nám spolu dobře. Ten odjezd byl pro mě hrozně těžký. Když jsme na hranici tvého malého údolíčka na poslední chvíli doběhly k vlaku se slovy "perkele, nemohl jet dřív?!", nestihla jsem udělat nic jiného, než se jen otočit, zamávat ti a nastoupit. (Perkele mě se chce tak moc brečet...) Průvodčí ve vlaku jsem ani málem neřekla, kam jedu, přes jezera slz, které se ze mě linuly. Dívala se na mě se starostí, ale neodvážila se něco říct. Projíždět okolím pod Troskami ve mě vyvolávalo čím dál tím větší smutek a stesk...

Také doufám v to, že dál budeme společně pokračovat v tom, v čem jsme pokračovaly doposud.

A slibuju, že hned, jak to bude možné, tak se za tebou opět rozjedu. Tentokrát už bez nervů z cesty a toho, kde mám vystoupit, ale už jen z nervů, až tě konečně opět uvidím. A třeba se nakonec i tvoje äiti umoudří a pustí tě. I kdybych si pro tebe do toho Turnova měla dojet osobně...

Tak... a napíšu o tom taky článek, jak jsem slíbila... a jak to tak vidím, tak určitě nebude nejkratší...

Kiitos, za to že jsi... Moje malá klávesačko...

3 Arianne Oceansoul Arianne Oceansoul | E-mail | Web | 1. února 2009 v 17:34 | Reagovat

→Lykao: Neboj, určitě někdy uvidíš ;)

→Ina mun sisko ja paras ihminen maailmalla =) :No vždyť já vím. Mohla jsem tak akorát nadávat, protože ty slz se vážně zastavit nedaly, stejně jako se nedá zbrzdit čas ani o zlomek vteřiny... a těch 27,5 hodiny uběhlo tak šíleně rychle.

Achjo. Jen tak sledovat tu žlutou krabici, jak tě odváží do dáli... no a pořád ta nepředstavitelná bezmocnost....

Ale o to víc se těším, až se zase znovu uvidíme. Tak to aby jsme se k sobě rovnou nastěhovaly :D

Vážně? Dojet si pro mně do Turnova, jo? Tak to už by mohlo äiti zlomit dřív než za tu nesmírnou dobu, která by uplynula, než mě pustí na dalekou výpravu směr Tanvald. =)

Myös sinua, mun kätevä laulaja. =)

4 Ifinka Ifinka | Web | 1. února 2009 v 17:48 | Reagovat

ahojík, nevim kam ti to mam napsat ale.. ...nechceš se spřátelit??

Jinka moc hezkej bločeQ i dess...

5 Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ | Web | 1. února 2009 v 20:59 | Reagovat

Noo uvidíme ;) akorát vlastně to kdyby to bylo za tech 14 dní nebo kolik, tak to zase mám školu... to je právě to... no hele nějak to ještě vykoumáme...

oo kiitos... rakastan sinua...

6 Arianne Oceansoul Arianne Oceansoul | E-mail | Web | 2. února 2009 v 10:39 | Reagovat

→Ina mun sisko: Achichjo... äiti nechce ani slyšet o tom, že by mě pustila byť jen do Turnova =( děs a běs...takže zřejmě ještě dost potrvá, než ti tu návštěvu buu moct oplatit...=/

→Ifinka: No já to tu vlastně ještě nemám napsaný - tenhle blog nespřáteluju... ale stejnak dík =)

7 Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :) ♥ Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :) ♥ | Web | 2. února 2009 v 14:25 | Reagovat

Hej, to je perkelice poklice :D hele ono to jednou dopadne a sejdem se znovu :D toho se neboj.. a kdyžtak na to připadá i alternativa srubu... :D a počkej... to pak bude oběd "bleeueeeeeeueueeeeeeeeee" "kap, kap, kap..." "ještě níž... už se zařezává..." :D:D:D a výtlemy na celej srub... :D

8 Anna Anna | Web | 2. února 2009 v 16:15 | Reagovat

Tak to je mi Tě fakt líto. Jak tak koukám už se Ti to na mém blogu stalo podruhé, žes přišla na soutěž o trochu později... Ráda bych Tě ještě vzala, ale myslím, že by to nebylo fér... konec je hold konec:-(

9 Rozinka Rozinka | 2. února 2009 v 19:14 | Reagovat

Yeeeaaaah! Zatraceně, konečně!!! :D

Tyyyy krááso... vy jste asi fakt ségry... já se zatím setkala jen se třema Netovejma známejma, přičemž všechny mám ráda a rozumím si s nima, ale v reálu my všechny přišly úplně jiný.. i ty, Ino, jsi byla tak nějak "normálnější".. ale vy dvě vypadáte, že jste na Netu stejný jako v reálu... páč tak jak to popisujete vy dvě jsem si já asi neužila žádný s těch setkání.. ikdyž, kdyby to mohlo bejt u mě doma a takhle dlouho, tak by to asi bylo jiný... každopádně trohle je divný... vy jste na sebe tak vázaný... mám pocit, že to, že jsem vás seznámila, byla prostě jen náhoda.. že by jste se stejně jednou poznaly... Ale jsem hrozně ráda, že jste si takhle rozuměly :)

A ty hlášky vypadaj taky dobře - "perkelice poklice","bleeueeeeeeueueeeeeeeeee" "kap, kap, kap..." "ještě níž... už se zařezává..." :DDDDDD Sáfriš... příště se k vám přifařím, jasan??? O takovou srandu nesmím přijít :)

10 Rozinka Rozinka | 2. února 2009 v 19:18 | Reagovat

Heeej a máma teď říkala že bysme mohly uspořádat nějakou akci o letních prázdninách... jako my tři siskot... šlo by to? Já bych celkem ráda viděla vás dvě pohromadě, to musí bejt zážitek :DD

11 Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ | Web | 2. února 2009 v 21:58 | Reagovat

no taky mi to tak připadalo :D bys to naše setkání musela vidět...

třeba ve vlaku :D:D:D:D:D:D:D z ničeho nic a nastejno "už je to tady" a pak následoval výbuch, protože jsme to ani jedna nečekala :D

já a normální?:D:D:D:D to si mě zažila celkem ještě normální, pač jsem byla nervní z koncertu :D:D:D jinak jsem totálně nenormální, pač to "bleeueeeeeeeeeeeueueeeeeeeeeeeeeee" je moje hláška :D:D:D:D při obědě :D:D:D:D

joo to bys nás musela vidět :D:D:D:D

12 Arianne Oceansoul Arianne Oceansoul | E-mail | Web | 3. února 2009 v 14:26 | Reagovat

→Rozi: Tak to bysme ještě musely vymyslet, jak se dostaneš do těch našich končin.

Ono je to poprvé, co jsem se setkala s někým, koho jsem znala do té doby jen přes net.

→Ina: No že to byla sranda! Fakt, ten oběd, to byl unikát... a ty hlášky, že by nás měl někdo natáčet :D

Těstovina se koulí po lžičce...po obvodu...na střed...nechává za sebou omáčkovou stopu... upřenej pohled ji sleduje... a jako doprovod k pojízdnému kolínku ,,bleeeeeueeeeeeeeuuee"

Lžička je držena vysoko nad talířem. Z jejího dna kape omáčka. Další upřenej pohled... ,,kap, kap"

Lžička (hlavní hrdinka zmíněného oběda) má místo točivého mechanismu to, že jí držím dvěma prsty. Hrana se kýve nad bezmocným jídlem v talíři... /dolů - stále tak nepřestajně dolů!/ napjatě sledována pohledem bytosti, která si z ní udělala kyvadlo místo toho, aby jedla... ,,už se přibližuje! ááá už je tam" /žbluňk/

tak nějak to bylo, ne? :D:D:D:D:D:D:D:D

13 Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ | Web | 3. února 2009 v 17:23 | Reagovat

:D:D:D tjn... ale hlavně, kdyby nás někdo při tom obědě viděl, tak je po něm :D:D:D

no to jo :D:D:D:D mě to napadlo až po tom, co jsi s tim kolínkem jezdila po svý lžičce.. tak pak jsem přidala ty zvuky :D:D:D

anoo... jak milá by tomu obědu byla smrt... jaká by to byla úleva :D:D:D

perkele škoda, že není srub a někdo nenatáčel... :D:D bože, já bych na to pak koukala a válela se smíchy pod stolem :D

14 Arianne Oceansoul Arianne Oceansoul | E-mail | Web | 3. února 2009 v 20:48 | Reagovat

no hele tak v tomhle s tebou opět jednou plně a absolutně souhlasím :D

15 Rozinka Rozinka | 4. února 2009 v 9:54 | Reagovat

To mi sisko řekni, proč by měl bejt problém se k vám dostat? Copak tam z Prahy nejezdí autobus nebo tak něco? Třeba do Tanvaldu? Student Agency nebo tak něco?

16 Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ Ina Ireth Hyvönen sun sisko ja laulaja :)♥ | Web | 6. února 2009 v 22:46 | Reagovat

jistěže jezdí... ne přímo student agency... přímej jede do Jablonce nad Nisou (nejlepší je si koupit místenku), ale přes Turnov jede linkovej, kterej staví pomalu na každým rohu... s tím jsem jela za Arinn...

17 Rozinka Rozinka | 7. února 2009 v 20:53 | Reagovat

No, tak vidíte, nemělj by to bejt zas takovej problém...

18 Arianne Oceansoul Arianne Oceansoul | E-mail | Web | 8. února 2009 v 14:25 | Reagovat

→Rozi: noo...tak třeba jednou se potkáte v autobuse a zopáknem si to, akorát se v tom Turnově sejdeme tři :D

19 Rozinka Rozinka | 8. února 2009 v 18:16 | Reagovat

Já souhlasím ;)

20 Arianne Oceansoul Arianne Oceansoul | E-mail | Web | 9. února 2009 v 21:36 | Reagovat

No já samozřejmě taky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama